Rozhovor se zaměstnancem: Vlasta Urbánková

Vlasti, jak ses dostala k práci hlavní ošetřovatelky zvířat?

Tomášovi jsem začala pomáhat při akcích na vstupu. Líbil se mi kontakt s lidmi a prostředí. Pomalu jsem se seznámila se zvířátky. Jedna z ošetřovatelek mě naučila nebát se koní, chodila jsem za zvířátky si s nimi povídat, mazlit je. Pak mi Tomáš nabídl práci manažerky ošetřovatelů a začala jsem se o zvířata více zajímat – o jejich potřeby pro kvalitní život. 

Jaká je tvoje náplň práce? 

Hlavním mým úkolem je koordinace ostatních ošetřovatelek, kontrola zdravotního stavu zvířátek, dohlížení na čistotu výběhů a spokojenost zvířátek. Celkově je potřeba vytvářet příjemné prostředí pro naše zvířátka a návštěvníky. Sem tam dělám prohlídky pro školky a školy.

Co tě na tvojí práci nejvíce baví a co je pro tebe náročné?

Baví mě pozorovat zvířata a pracovat s nimi, mít kontakt se zvířaty, ke kterým bych se v normálním životě nedostala. V přírodě a v kontaktu se zvířaty a lidmi jsem nejspokojenější. Baví mě naslouchat lidem – co se jim líbí, co je baví, co by rádi změnili a tak. Navíc se můžu občas realizovat v zahradnických úpravách farmaparku, což je můj koníček i mimo práci. Náročné je určitě všechno časově skloubit. 

Jaké vlastnosti a dovednosti musí mít ošetřovatel zvířat?

Hlavní je mít lásku ke zvířatům a k přírodě. Od toho se pak odvíjí to, že tuhle práci děláte dobře.

Které zvířátko ti nejvíce přirostlo k srdci?

Určitě oslík Zulu a ponička Amálka. Zulík na mě vždycky dělá „ííí ááá“, když jdu okolo, a tak ho musím pomazlit, dát mu pusinku a mrkvičku. Na Amálce se mi líbí, jak je maličká a miloučká.

Odnášíš si z práce zážitky?

Velkým zážitkem jsou pro mne stále kůzlátka Líza a Megí a jejich krmení z lahvičky. Každý den jsem vděčná za pohled z očí do očí daňků. Jsou to nádherná a elegantní zvířata.